Zateplení fasádních plášťů budov obecně

Navržené zateplovací systémy musí být ze zákona certifikovány a proto se prováděcí firma může prokázat řádným proškolením a průběžnou kontrolou ve smyslu certifikátu a prohlášení o shodě, ideálně Osvědčením odborné způsobilosti k provádění zateplovacích systémů. V nařízení vlády č. 178/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 81/1999 Sb., jsou v Příloze 2 v seznamu výrobků s vyznačením postupu posuzování shody v tabulce 5 mezi stanovenými výrobky uvedeny pod pořadovým číslem 9 „Vnější tepelně izolační kompozitní systémy ve vnějších stěnách“. Pod toto označení spadají i „Vnější kontaktní zateplovací systémy“. Jedná se tedy o vyhlášení vnějších kontaktních zateplovacích systémů (dále VKZS) jako stanoveného výrobku, dodávaného jako ucelená sestava složek neboli „kit“, který je ve smyslu Směrnice pro stavební výrobky ekvivalentem stavebního výrobku. Z toho vyplývá povinnost certifikace VKZS jako celku, nikoliv jen po složkách. Zároveň je tím dána povinnost používat ucelené VKZS a nelegálnost užívání „systémů“ vytvořených ze složek vybraných z různých VKZS a ze stavebních materiálů s obecným určením. Celé zateplení musí tvořit se stávajícími konstrukcemi souvislý tepelně izolační obal stavby, který musí splňovat obecné technické požadavky na výstavbu podle vyhlášky MMR ČR č. 137/1998 Sb. Výsledný efekt je přitom velmi závislý na kvalitě detailů.

Jedna z nejčastějších chyb při dodatečném zateplování je podceňování důležitosti detailů – některé detaily se nezateplují správně. Nejčastější detaily a jejich sanace jsou popsány podrobněji níže.

Zateplení je nejlepší provádět z vnější strany, provedení vnitřního zateplení je rizikové a vždy způsobuje vyšší namáhání konstrukce vlhkostí. Zateplení je možno provádět dílčí, v místech nejvýraznějších tepelných mostů. Přitom je však třeba pamatovat na to, že vlivem obvykle vodivé vnější vrstvy dochází po zateplení k vybočení tepelného toku mimo původní proudnice a dochází tak k posunu působení tepelných mostů mimo původní hranici. Lokální zateplení se proto musí provést s dostatečným přesahem mimo tepelný most či tepelnou vazbu (více než například naznačuje termovizní snímek výchozího stavu). S ohledem na četnost nutného lokálního zateplení a často i vzhledem k nedostatečné znalosti míst s výraznými tepelnými mosty i k obtížně řešitelným návaznostem na ponechané „zdravé“ plochy obvodového pláště je obvykle výhodnější provést vnější izolaci v souvislé vrstvě.

Rozlišení vnějšího zateplení:

• vnější tepelně izolační omítky,
• vnější kontaktní zateplovací systémy (VKZS),
• vnější odvětrané zateplovací systémy (VOZ S) [7].

Podrobný rozbor výhod a nedostatků jednotlivých zateplovacích systémů lze nalézt v odborných publikacích CZB a ČKAIT. Přesto však, podívejme se na ty nejčastější.

Nejběžnějším a plně dostačujícím pro většinu aplikací je kontaktní zateplovací systém na bázi samozhášivého stabilizovaného pěnového polystyrenu EPS-S (prakticky nejlevnější systém) s použitím extrudovaného polystyrenu XPS ve vybraných detailech. Tloušťka tepelné izolace ve VKZS by měla být podle obecně provedené optimalizace alespoň 80 mm, optimální tloušťku navrhne projektant. Přitom na VKZS s plošnou hmotností větší než 30 kg/m2 (např. VKZS s keramickým obkladem) se i podle připravovaných evropských předpisů kladou přísnější požadavky při prokazování shody. Pro vyšší podlaží budov (s výškou požárních úseků větší než 22,5 m) je nutný kontaktní zateplovací systém na bázi tuhých minerálně vláknitých desek. Pro vlhké provozy, které se v panelových budovách mohou vyskytnout při změnách užívání místností v technickém podlaží nebo suterénu, je nejvhodnější odvětraný zateplovací systém. Tepelně izolační omítky jsou vhodné pro izolaci konstrukcí s nižším teplotním spádem, popř. s nižší potřebou zvýšení tepelného odporu, zejména tam, kde jsou zvýšené požadavky na požární odolnost (například stěny a stropy k nevytápěným prostorům v místě chráněných únikových cest). Limitní tloušťka těchto omítek je 40 až 60 mm, což s ohledem na nižší izolační výkonnost odpovídá VKZS s 20 až 30 mm EPS-S. Každý zateplovací systém je dotvořen spolupůsobením s podkladem. Proto je třeba pro každou stavbu a její konstrukci individuálně navrhnout a posoudit, zda je vybraný konkrétní způsob zateplení vhodný a v jaké optimální dimenzi má být proveden.

Jednou z nejčastějších chyb při sanacích je podcenění důležitosti detailů a nutné kvality jejich řešení i provedení. U obvodových stěn nad nevytápěným technickým podlažím či suterénem by měl být vnější zateplovací systém založen v úrovni nejméně 0,3 m pod spodním lícem přilehlého stropu. Obvykle tato úroveň souhlasí s úrovní nadpraží suterénních oken. Obvodové stěny vytápěných technických podlaží či suterénů se zateplují až pod úroveň terénu. Přitom mezi zakládací lištou (obvykle umístěnou shodně s nevytápěným technickým podlažím) a terénem se obvykle provede zateplení v tloušťce nejméně o 20 až 30 mm menší než je vyložení zakládací lišty, alternativně ve shodné tloušťce. Do výšky 0,2 až 0,3 m nad povrchem upraveného terénu a pod terénem se provádí zateplení z tepelného izolantu o nízké nasákavosti, obvykle XPS nebo speciálního vypěňovaného polystyrenu určeného pro kontakt se zemní vlhkostí (tzv. EPS-Perimetr). Svislá izolace stěny pod terénem do hloubky až 2 m může být nahrazena vodorovným izolačním křídlem z obdobných izolantů pod okapním chodníčkem. Výhodou izolačního křídla je menší rozsah zemních prací, nekřížení se sítěmi a menší namáhání izolantu zemní vlhkostí.

Podlaha na terénu

Obvykle se ponechává bez dodatečné tepelné izolace s tím, že se omezují boční tepelné toky přilehlou zeminou, například v návaznosti na vnější zateplení obvodových stěn provedením vodorovného tepelně izolačního křídla pod okapním chodníčkem nebo stažením svislé izolace na úroveň základu v nezámrzné hloubce. Pokud se tepelná izolace provádí, pak je zahrnuta do nového podlahového souvrství. Výhodné je použití zateplovacího systému z XPS, opatřeného oboustranně výztužnou vrstvou.

Atika

Atika panelových domů obvykle postrádá tepelně izolační vrstvu, popřípadě je v její patě minimální tepelná izolace . Ve skutečném provedení často chybí tepelná izolace po obvodě střechy i v patě atiky, což prohlubuje problém výrazného tepelného mostu a tepelné vazby v koutě pod střechou. Uvedený kout je v bytech nejčastěji osídlen plísněmi. Pro zajištění souvislosti tepelně izolační obálky budovy při přechodu vnějšího zateplení z obvodové stěny do střechy, pro zajištění hydroizolační bezpečnosti ukončení vnějšího zateplení a samozřejmě i z estetického hlediska je třeba vytáhnout vnější zateplovací systém až pod rozšířené oplechování atiky. V řadě případů se při novém oplechování atiky provádí její zateplení z vnitřní strany, návazně na stávající tepelnou izolaci střechy.

Výhodné je souběžné zateplení střechy, které často umožní převedení dvouplášťového řešení na jednoplášťové s mikroventilací. Ventilační otvory v atice v podstřeší by však i po zateplení měly zůstat zachované. Jednak odvětrávají dutiny v podstřeší, ve kterých se vlivem rozdílné teploty vnějšího a vnitřního prostředí objektu kondenzují vodní páry, jednak slouží jako přístupová cesta rorýsů ke hnízdům, která jsou umístěna v dutinách v podstřeší. Stejně jako všechny volně žijící druhy ptáků u nás je rorýs obecný chráněn zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 48 tohoto zákona a podle přílohy III vyhlášky č. 395/1992 Sb., která je jeho prováděcím předpisem, je rorýs zařazen mezi druhy zvláště chráněné v kategorii ohrožený.

Vhodnou profilací desek tepelného izolantu na straně přilehlé k povrchu atiky, popřípadě jejich nesouvislým přilepením, se přitom umožní mikroventilace od původních ventilačních otvorů střechy pod oplechování atiky.

Ostění výplní otvorů

Ostění oken, balkónových dveří, vstupních dveří, prosklených stěn a podobných výplňových konstrukcí v obvodových panelech bývá jejich nejslabším místem. Kromě tepelného mostu, který vzniká při nevhodném ukončení tepelné izolace v obvodovém panelu masivním betonovým žebrem u ostění, se zde projevuje souběžný vliv nevhodně ošetřené tepelné vazby mezi obvodovým panelem a poměrně tenkým okenním rámem zdvojeného okna. V nadpraží oken a dveří bývá navíc tepelná izolace zeslabena (pro zajištění dostatečné únosnosti nadokenního překladu). Dále může být upravena v souvislosti s vytvořením úložné plochy pro stropní panel. Obvykle se zde projevuje blízkost často nevhodně řešené vodorovné spáry mezi obvodovými dílci. Parapet oken bývá vnímán odlišně, má však obdobné tepelné mosty a tepelné vazby jako celé ostění, často zvýrazněné nabetonováním dílce při vytváření spádu pod parapetním plechem. Dosavadní zkušenosti prokazují, že je nesprávné zateplení ostění vynechávat, a to i v případech, že je zde málo místa. Takové zdůvodnění neobstojí proti skutečnosti, že při vynechaném zateplení tohoto detailu se vystavujeme reálnému riziku vzniku plísní na vnitřní straně okenního ostění, nemluvě o zbytečném snížení účinnosti provedeného zateplení. Například únik tepla nezatepleným okenním ostěním dosahuje řádu až poloviny tepelné ztráty celým oknem, nejedná se tedy v energetické bilanci o maličkost.

Po zateplení budovy relativní vliv nezatepleného okenního ostění v tepelné bilanci vzrůstá. Vnější zateplení okenního ostění lze nahradit odlišným technickým řešením pouze v případě, že se normovým postupem (výpočtem teplotního pole) a pro normové podmínky prokáže, že teplota na vnitřním povrchu obvodové stěny je i v okenním ostění bezpečně nad teplotou rosného bodu (požadavek přenesený § 31 odst. 3 vyhlášky č. 137/1998 Sb. prostřednictvím citovaných normových hodnot z ČSN 73 0540–2). Obdobně to platí i pro uváděnou potřebu zateplovat atiky, římsy a oboustranně ochlazované lodžiové stěny či stropy, které tvoří betonová žebra v zateplení obvodových stěn. Sanace spočívá v důsledném a souvislém zateplení ostění výplně otvoru po celém obvodu včetně parapetu (kde se pravidlo souvislého zateplení nejčastěji porušuje). Zateplení musí být provedeno až k osazovacímu rámu výplně otvoru, vůči kterému musí být pružně těsněno (např. APU lišty, trvale pružný tmel). Nejčastěji se používá extrudovaný polystyren XPS, který je i v menší tloušťce dostatečně výkonný, zároveň je mechanicky odolnější a dobře vzdoruje vlhkosti. Nejmenší doporučená tloušťka je 30 mm XPS, výjimečně a ojediněle se připouští i 20 mm XPS (i tato malá tloušťka je lepší než úplné zanedbání tepelné izolace uvedeného detailu).

Osazovací spáry výplní otvorů

Osazovací spáry mezi panelem a výplní otvoru mají problémy s těsností vůči vnitřnímu vzduchu i vůči dešťové vodě. Osazovací spáry mezi okenním rámem a stěnou jsou obvykle vůči přilehlé místnosti otevřené, jejich překrytí netěsnící lištou a nedokonalé vyplnění skelnými provazci nezajišťuje těsnost. V těchto spárách dochází při vnějším povrchu ke kondenzaci vodní páry, kondenzát stéká spárou a nakonec vytéká ve spodních rozích oken a tvoří v parapetu mapy ve tvaru kalhot. Jednoduchým a levným řešením je provést izolační výplň těchto spár polyuretanovou pěnou po otevření sanované spáry, tj. po demontáži krycích lišt tak, aby ve výplni nebyly mezery či trhliny. Vypěňování přes otvory v krycích lištách nelze doporučit, protože v tomto případě nelze odhadnout dávkování množství pěny – obvykle dojde k předávkování (s následkem deformace okenního rámu) nebo je dávka nedostatečná (s následkem trvajícího otevření spáry). Vnější těsnění osazovací spáry jsou často nedokonalá a v důsledku odlišných deformací rámu okna a přilehlé povrchové úpravy vzniká trhlina, která zavádí vlhkost do hloubky okenního ostění, s rizikem penetrace na vnitřní povrch a vlhkostní degradace okenních rámů. Řešením je těsnění této spáry trvale odpovídajícím spárovým tmelem či připojovacím profilem.

U parapetní části oken je třeba pamatovat na těsnění mezi spodním lícem parapetního plechu a povrchovou úpravou parapetu. Tato spára je sice překrytá přesahem parapetního plechu, avšak větrem hnaný déšť vnikne zdola i do této spáry (zejména ve vyšších podlažích na návětrné straně budovy, popř. u nároží).

Spáry otvíravých křídel výplní otvorů

Ve funkčních otvíravých spárách mezi rámem a křídlem výplně otvoru vznikají obdobné problémy. Tyto spáry zajišťují hygienicky nezbytnou výměnu vzduchu v obvyklém případě, kdy objekt není vybaven nuceným větráním (speciální vzduchotechnikou).

Při vícestupňovém těsnění platí zásada klesající paropropustnosti jednotlivých těsnění spáry směrem k vnějšímu povrchu. Provádí-li se dodatečné těsnění spáry, pak vždy na vnitřní naléhávce křídla výplně otvoru. Při chybném provedení těsnění na vnější straně okna dochází ke kondenzaci vodní páry z vnitřního vzduchu pronikajícího do hloubky otevřené spáry. Pokud chceme zachovat minimální výměnu vzduchu infiltrací okny i po jejich utěsnění, doporučuje se např. částečně vynechat či proříznout těsnění v horní příčli rámu. .=

Spáry mezi panely

U těchto spár může nastat obdobný problém jako u osazovacích spár výplní otvoru. Oprava netěsných spár mezi obvodovými dílci jejich pouhým utěsněním na vnější straně (tmelením nebo těsnicím páskem) situaci zhoršuje v případě, že spára je otevřená i na vnitřním povrchu. Pronikáním vzduchu z interiéru bytu do spáry dochází ke kondenzaci vodní páry pod novým utěsněním a k zpětnému zatékání kondenzátu do bytů. Provádí-li se samostatná oprava spár mezi obvodovými dílci, pak je třeba spáry nejprve vyplnit do dosažitelné hloubky tepelnou izolací a z vnitřní strany je utěsnit vůči vnitřnímu vzduchu. Z tohoto hlediska je výhodnější celkové zateplení obvodového pláště, nejlépe po vyplnění spár těsnicí hmotou, tepelně izolační výplň spáry v tomto případě není nezbytná. Speciálním případem jsou dilatační spáry, které je nutno přiznat i v dodatečném zateplení. Tepelně izolační vrstva by měla zakrývat, popřípadě vyplňovat i dilataci. V oblasti dilatační spáry je třeba použít poddajný tepelný izolant.

Stěny a stropy lodžií

Z pohledu tepelné techniky existují dva typy lodžií, které se liší konstrukční úpravou v místě prostupu nosné konstrukce obvodovým pláštěm domu:

Železobetonové stropní desky či stěny procházejí napříč celým obvodovým pláštěm a tvoří v něm výrazné tepelné mosty. Tepelný most v úrovni stropních panelů nebývá přerušen tepelnou izolací ani v případech, kdy byla její aplikace požadována v typovém projektu panelového domu.

Železobetonové stropní desky či stěny jsou předsazeny před obvodový plášť, který probíhá v podstatě spojitě mezi konstrukcí předsazené lodžie a vnitřní konstrukcí domu. Tepelné mosty jsou v tomto případě méně výrazné a soustřeďují se do míst, kde je konstrukce předsazené lodžie spojena s vnitřní nosnou konstrukcí. Pokud se při provádění dodatečných zateplení ošetří pouze průčelní lodžiová stěna a bok lodžie přilehlý k vytápěnému prostoru, je toto řešení u obou uvedených konstrukčních případů nedostatečné. V prvním případě se dokonce jedná o hrubou chybu, neboť zachovává výrazný průběžný tepelný most. V druhém případě vzniká vynecháním dodatečného zateplení v místech železobetonových stěn a stropů v zatepleném obvodovém plášti méně výrazný, nicméně zbytečný tepelný most. Správně je třeba izolovat i chladné boční stěny lodžií (které nepřiléhají k vytápěnému prostoru) a stropy lodžií, jak ze strany podhledu, tak i ve skladbě podlahy (výhodně je možno využít řešení s oboustranně vyztuženým XPS). Zateplení je třeba provést v pásu zasahujícím do vzdálenosti cca 0,5 m (nejméně však 0,3 m) od obvodové stěny. Tepelná izolace v podlaze a v podhledu lodžie musí navazovat na tepelnou izolaci přilehlých stěn. Při zateplení stěn je vhodné do výšky cca 0,15 m nad nášlapným povrchem lodžie volit nenasákavou tepelnou izolaci, nejčastěji extrudovaný polystyren XPS.

Terasa a podlaha lodžie nad teplým prostorem

Kromě nedostatečného tepelného odporu je u těchto, v podstatě střešních, konstrukcí nutno řešit problém kondenzace vodní páry. Do skladby podlah je třeba pod vrstvu nové, kvalitní tepelnéizolace vložit účinnou mikroventilaci ve formě tvarované prolamované tuhé plastové fólie. Pro použití v podlahách je třeba opět doporučit použití oboustranně vyztuženého XPS, obdobně jako u podlah na terénu a při zateplení podlah lodžií.

Stropy a závěsy balkonů

Stejně vážný problém vzniká u konstrukcí balkonů, kde rozlišujeme také dvě řešení:

Vykonzolované balkony, u kterých balkonová konzola tvoři v obvodovém plášti výrazné průběžné tepelné mosty, které je nutno při zateplení pečlivě ošetřit obdobně jako u lodžií.

Zavěšené balkony, kde se problém tepelných mostů koncentruje do jejich závěsů. Před prováděním dodatečného zateplení je nezbytné upravit zavěšení balkonu tak, aby tepelně izolační vrstva mohla proběhnout bez přerušení (s výhradou závěsů a upravených lokálních opěr) mezi balkonem a obvodovou stěnou. Často je vzhledem k nezbytné sanaci korozního poškození balkonů výhodnější spojit provedení této úpravy s celkovou výměnou balkonů, popřípadě použít jiné konstrukční řešení. Pokud je to možné, je vhodné provést závěsy v oblasti, kde procházejí tepelnou izolací, z nekorodující oceli. Tepelný tok v místě konstrukčně nevyhnutelného tepelného mostu se tím sníží zhruba čtyřnásobně. Jako náhrada zavěšených balkonů se používají nově zřizované předsazené lodžie, které mohou mít příznivější velikost (umožní lepší využití prostoru) a mohou příznivě působit na vzhled domu. S ohledem na různá konstrukční řešení zavěšených balkonů a jejich závěsů je třeba návrh jejich úpravy pro zateplení, včetně vhodně ošetřeného prostupu zateplovacím systémem, řešit individuálně ve spolupráci statika a tepelného technika.

Vnitřní podlahy a stěny přilehlé k nevytápěnému prostoru

Uvedené vnitřní konstrukce obvykle vykazují nedostatečnou tepelnou izolaci, a proto je třeba je zateplit z chladnější strany. Doporučuje se přetáhnout tepelnou izolaci na navazující konstrukce do vzdálenosti cca 0,5 m, nejméně však 0,3 m, a to alespoň v poloviční tloušťce. V chráněných únikových cestách nesmí být použita tepelná izolace na bázi plastů, obvykle se proto zde aplikujítuhé desky z minerálních vláken. Vhodná tloušťka tepelné izolace je 50 až 60 mm, lze připustit i 40 mm. Vnější povrchová úprava po provedení výztužné vrstvy může být nahrazena malířskou úpravou. .=

Hlavní důvody pro realizaci zateplení domu:

• Snížení spotřeby energie za topení a tím úsporu financí za vytápění a přínos životnímu prostředí (skleníkový efekt).
• Omezení tvorby plísní ve vnitřních prostorech objektu.
• Zlepšení tepelného pohodlí uvnitř budovy (pro tepelnou pohodu není důležitá pouze teplota vzduchu, ale také teplota stěn, podlahy, nábytku a dalších prvků v budově).
• Zlepšení zdraví osob pobývajících uvnitř budovy: eliminace nemocí jako např. alergie, revmatismus, nachlazení, atd.
• Snížení opotřebení konstrukce budovy izolace chrání konstrukci před povětrnostními podmínkami a tím zvyšuje její životnost).
• Zlepšení akustické pohody ve vnitřních prostorech objektu (dlouhodobé působení hluku vyvolává zhoršenou koncentraci či poruchy spánku).
• Vylepšení architektonického vzhledu domu novou fasádou.

Vnitřní zateplení domu

Vnitřní zateplení domu je oproti vnějšímu levnější, má však řadu nevýhod. Při vnitřním zateplení vznikají tzv. tepelné mosty a původní konstrukce je navíc vystavena extrémnímu počasí. Působením dilatačních pohybů, které jsou způsobeny tepelnou roztažností materiálu, dochází k namáhání původní konstrukce domu a tím k jejímu rychlejšímu opotřebování a ničení. Tyto problémy při použití vnější izolace nevznikají. Další nevýhodou vnitřního zateplení je, že se prostory uvnitř domu instalací zateplení poněkud zmenší. Vnitřní zateplení je nejčastěji používáno pro historické fasády, kde není možno aplikovat zateplení vnější.

Vnější zateplení domu

Při zateplení budovy se volí téměř vždy vnější zateplení, protože má oproti vnitřnímu řadu výhod. Vnější zateplení chrání vnitřní konstrukci před extrémy počasí a zvyšuje tak její životnost. Navíc zůstává schopnost konstrukce akumulovat teplo a nevznikají tepelné mosty. Ideální je použití pláště z vhodného materiálu, který pokrývá všechny prvky.

cheap shoes nike dunk sb silver box collection - Low shoes - GiftofvisionShops - nike jordans retro 1 camo shoes black friday deals , Sneakers - Women's shoes | 002 - nike knit shoes with zipper boots size , LacollesurloupShops - CD0461 - Air Jordan 1 Retro High OG 'Seafoam'